JAGI DAVVILAŠ ÁLBMOT– VEPSAT

 Ruoššas leat sullii 8.500 olbmo geaid rehkenastá vepsan. Vepsaid giella gullá suoma-ugralaš gielaide, ja lea sáme-, suoma- ja esttegielaid fuolkegiella. Sullii bealli álbmogis atná vepsagiela iežas eatnigiellan.

Ortodoksalaš risttalašvuohta leavai vepsaid gaskkas, muhto ovdaristtalaš osku elii liikká guhká sin gaskkas. Go olmmoš buohccái, de válde oktavuođa noiddiin. Vepsain leat ainge dehálaš rituálat heajaid oktavuođain, vai dat suodjalivččii "bahá čalmmi" vuostá. Luonddus lei guovddáš rolla, ja bierdna lea seammá dehálaš sinsiidda go iežá álgoálbmogiiddage. 

Diidaoskkolaš giehtaduodji

Vepsat leat dovddus erenoamáš čáppa gieđain ráhkaduvvon hearvagoroldagain, govvagođđimis, keramihkas ja dohkáin. Dohkáid biktasat gorrojuvvojedje gollan biktasiin. Dohkáide ii galgan málet ámadaju, dasgo sin jáhku mielde dain ii lean ámadaju haga heagga, ja dalle eai bahávuoiŋŋat bastán daidda. Dainna lágiin dohkát eai lean váralaččat mánáide. Festiválas besset olbmot oahppat eanet vepsaid duoji birra, ee. vepsalaš dohkáidráhkadankurssas.

Publikumma beassá bures oahpásnuvvat min barentsguovlulaš álgoálbmotustibiiddámet kultuvrii. Vepsalaš artisttat,  dáiddárat, girječállit ja historihkkárat bohtet ovdan festiválaprográmmas máŋgga ládje: leat konsearttat, vuosehusat, kurssat, girječállideaivvadeapmi, loaiddasteapmi mánáidfestiválas ja dieđinge Davvilaš álbmogiid beaivi. Olbmot besset maid máistit vepsaid árbevirolaš biepmuid, ja vásihit rávesolbmuid ja mánáid dohkkáteáhtera.

DIEHTOKÁSSA 1

Davvilaš álbmogiid beaivi:

-       Lávvordaga suoidnemánu 24. b. bie. 12.00 Lávddážis

-       Dát iđitbeaivi lea oamastuvvon vepsaide, vai sii besset vuosehit iežaset máŋggabealat kultuvrraset

Diehtokássa 2:

-       Vepsat leat okta dain smávimus álgoálbmotjoavkkuin Ruoššas.

-       Vepsaid giella oaččui girjegiellastáhtusa 1930-logus. Jagi 1934 ožžo gait vepsalaš skuvllat eatnigiel oahppogirjjiid.   

-       Vepsaid suddadahttin iežá álbmogiidda álggii 1930-logu loahpas.

-       Ruošša dovddastii vepsaid álgoálbmogin jagi 2006.

-       Jagi 2009 vepsaid giella laktojuvvui UNESCO áitojuvvon gielaid listui.