Sigbjørn Skåden, Skániin Lulli-Romssas eret, debuterii jagi 2004 epihkalaš divttainis Skuovvadeddjiid gonagas (Skomakernes konge). Dan maŋŋá son lea ožžon dovddastumi lyrihkkárin ja áŋgiruššamis sámi girjjálašvuođa ja kultuvrra ovdii. Jagi 2009 son lei festiválagirjerájus čállinbáji jođiheaddjin. Dán háve leat bovden su muitalit ođđaseamos girjjistis, diktačoakkáldagas Prekariáhta lávlla (2009).

Easterine Iralu lea journalista, poehta ja girječálli. Son lea eret Kohimas, Nagalánddas, lullinuorta Indias. Jagi 2005 rájes son lea eallán eksiilas (eananbáhtareaddjin) Romssas, gos su stáhtusin jagiid 2005-2007 lei friddjagávpotgirječálli. Girječállin Iralu buvttada ollu, ja lea almmustahttán ollu girjjiid, maid dan maŋŋá go bođii Norgii. Guovddáš fáttát su teavsttain leat sátnefriddjavuohta, kolonialisma ja post-kolonialisma. Su romána A terrible mariarchy (2007) almmustuvai dárogillii jagi 2009 namain Nagalands døtre. Románas mii deaivat nieidda, Lieno, guhte ii divtte iežas dulbmojuvvon garra bajásgeassimis áhkus luhtte. Áhkku oaivvilda, ahte nieida ii dárbbaš gal vázzit skuvlla, iige ráhkisvuođa dehe astoáiggi.

Mii beassat gullat dán girjji birra. Fárrolágaid nieiddainis áigu son ovdanbuktit soames divttaid lávllahámis, maid Angami Nagaene lea ráhkadan.

Lávvordaga suoidnemánu 24. b. Festiválagirjerájus

Bente Pedersen lea Ivgubađas, Davvi-Romssas eret lea iežas debuterema rájes, jagis 1986, Raija-ráidduinis menestuvvan hirbmat bures ráidogirječállin sihke Norggas ja maid iežá davviriikkain. Son lea almmustahttán badjel 140 tihttela, mat leat vuovdán 6 miljovnna stuhka oktiigait. Davvikalohta historjá ja kultuvra leat dehálaš oasit su teavsttain. Ieš son meroštallá iežas leahtit dego Davvokalohta-cocktail.

Su maŋimuš ráidu, Tre søstre (Golbma oappáža), lea fáddán go mii deaivat Bente Pedersena ságastallamiin Tromssa fylkkagirjeráju Aug Tågain.

Bearjadaga suoidnemánu 23. b. bie. 11, Festiválagirjerájus.

Rauni Magga Lukkari, Deatnogáttis, Suoma bealde eret, lea okta eanemus árvvusadnojuvvon poehtain Sámis. Son lea vuosttas diktagirjjis, Jieŋat vulget (1980), maŋŋá almmustahttán dievva diktačoakkáldagaid. Jagi 2007 son čálii monologa Lihkkošalmmái, man Nationalteatret dramatiserii, ja mas Nils Ole Oftebro lei váldorollas. Ironiija ja humor leat guovddáš váikkuhangaskaoamit Lukkari teavsttain. Dát boahtá erenomáš čielgasit ovdan su maŋimuš girjjis, Lex Sápmi ja eará joccit, mii almmustuvai čakčat 2009.

Duorastaga, suoidnemánu 22. b. bie. 11.00, Nisga'a viesus

Siri Broch Johansen lea Deanus eret, ja debuterii mánáidgirječállin ovdálaš dán jagi Sárá beaivegirji-románain, mii almmustuvai máŋgga gillii: dárogillii, davvisáme-, lullisáme- ja julevsámegillii. Girjjis lohki beassá deaivat 11 jahkásaš Sárá, Olmmáivákkis ja várreváldojuvvon Bákte-Láras, geat sáhttiba ávkkástallat goabbat guoimmisteaskka. Riddu Riđu mánáidfestivála oasseváldit besset gullat smáhkkabihtážiid dán girjjis. Siri Broch Johansen lea ovdal almmustahttán divttaid ja noveallaid bláđiin ja antologain, ja maid čállán ovtta oahppogirjji.

Duorastaga suoidnemánu 22. b. bie. 15.30, Nisga’a Longhouse

 

Torkel Rasmussen lea álggoálggus Girkonjárggas eret, muhto ássá dán áigge Ohcejogas, Suomas. Son oahppan journalista, ja almmustahttán golbma mánáidgirjji davvisámegillii. Maŋimuš girji, Áigin Lávra – Bassegohpi geassi, almmustuvai jagi 2009 davvisámegiela lassin maid dáro-, julevsáme- ja lullisámegillii. Girjjis mii deaivvadit Áigin Lávrrain, Gironis, guhte lea bovdejuvvon oassálastit noaideskuvlii Bassegohpis, ovttas 24 iežáin mánáin miehtá Sámi. Mánáidfestivála oasseváldit ožžot gullat smáhkkabihtážiid Áigin Lávrra fearaniin.

Gaskavahku suoidnemánu 21. b. bie. 14.30, Nisga’a Longhouse

 

Festiválagirjerádju rulle Riddu Riđđui bahkkadievva kvalitehta prográmmain. Boađe ja gávnna juoidá iežat miela mielde. Festiválagirjerádju lágiduvvo dál goalmmát geardde. Nugo ovdalge de lea girjerádju rabas gaskavahkus sotnabeaivái. Doppe sáhttá bosihastit ja jugistit gáffe- dehe deadjagohpa, logadit aviissaid, bláđiid ja girjjiid, luoikkahit dihtora dehe oažžut oktavuođa árppohis nehttii.

Čállán: Edel Olsen / Govven: